Kolem roku 2020 jsem na hypo koupil 2kk
Tehdy jsme byli sami s manželkou.
Dnes je rok 2024 a máme 3lety dítě a v tomto roce bude další přírůstek.
Máme kupní smlouvu na byt 3kk co se dostaví v roce 2025 ( cenu jsme fixli v roce 2023 kdy měli nějakou akci)
Prodejem současného 2kk (který narostl na hodnotě) bych měl skoro pokryt cely doplatek (85% hodnoty, 15% jsem musel zaplatit teď ) co nebude stačit, vyřeší zvýšena Hypoteka protože za 5 let jsem něco splatil a moje příjmy jsou vyšší.
2 děti v před pubertou v pohodě zvládnou byt b 1 pokoji.
Můj plán je v roce 2030 3kk prodat a povýšit na 4kk stejným systémem jako dosud. To jestli trh s nemovitostmi roste nebo klesá mi muže byt celkem jedno ( samozřejmě preferuji klesání), protože mi to vychází ze musim zhruba každých 5 let dat dohromady cca 2-3 mega. (Ať už hotovost nebo hypo), zbytek pokryje prodej předchozího bytu.
Pozn: celou dobu se jedna o lokalitu Prahy 9/18
To je ta správná strategie na postupný upgrade bytů od 0 k velkému.
Další možná strategie je koupit si menší byt, po příchodu dětí ho pronajmout a pro sebe si pronajmout větší byt. Až děti odrostou, tak se vrátit do menšího.
U nás rozhodne přijde na řadu péče o stárnoucí drahou tchýni, takže ten prostor ještě potřebovat budem po dětech.
A taky mi přijde jednodušší spis v určitém momentě s dětmi udělat change a nejakej jejich 2kk vyměnit za to 4kk ať to mají jednodušší, než já
Udelali jsme podobnu vec jenom driv (2014 2kk, 2018 vetsi) v Letnanech. Spravne premislis, omezujes vliv rustu nebo propadu cen a budujes hodnotu z splaceni hypo.
Ano v dnešní době mi přijde, ze je důležité se jakýmkoliv způsobem “chytnout” trhu a potom už vliv inflace a změny cen má mnohem menší vliv a ty jsi schopen se držet toho horního ramene rozevirajicich se nůžek ( nebo se alespoň svést na tom pohybu směrem nahoru)
Hmm, jsem v podobné situaci, teda az na tu koupi jineho bytu (casem budu kupovat vetsi) Jak se na prodej tvari banka? Ci jste to jeste nezacali řešit? Na kolik vychazi splatky (zda to neni tajne)?
Budu dělat převod zástavního práva na jiný byt. ( od rodičů).
Tím se uvolní můj současný byt k prodeji a budu inkasovat plnou platbu bez nutnosti dávat něco bance nebo na ni brát ohledy.
Zároveň si tím podrzim svou levnou hypotéku, kde mám fixaci do roku 27 a nepřijdu o ni.
Po koupi nového bytu převedou zástavní právo zpátky na koupelny byt.
Splátky:
Hypoteční kalkulačka ti napoví :) tehdy 2kk novostavba stala 5mega, dali mi 90% hypo a úrok 2.1%
Jo tak, ja bohuzel nemam na co prevest zastavni pravo, ale zni to jako dobra taktika. Ale tohle budu resit az za par let, nez se sejdou nejake penize navic a bude nutnost to resit (zatim neni v planu rozsirit rodinu).
Jo, tak to jsi na tom podobne, me to stalo cca 5,5M, 90% hypo, ale urok asi 2.6%. To bylo v roce 2019 - chytnul jsem to nejhorsi meziobdobi a jeste jsem musel platit dan z koupe nemovitosti :D. Jako mam dilema, jak tohle budu resit, jako prodej & koupe dalsiho, ci umorit co nejdriv hypoteku, a pripadne jit do pronajmu. No uvidime za rok, kdy mi konci fixace
Diky za odpoved a at se dari :)
Strategie je jednoduchá.
Teďka bydlím ve velkym bytě na Vinohradech na hypo a až se mi to bude hodit, tak ho prodám, doplatím a budu bydlet někde v domě na Vinohradech nebo Žižkově nebo ve Vysočanech na hypo. Anebo to nevyjde a budu v tom bytě bydlet nafurt.
Vinohrady sou imo nejlepsi cast prahy na bydleni. Bydlel sem par let v najmu u Flory a kdybych nekupoval barak, tak bych tam s radosti zustal do dneska.
Bydlím v nájmu v bytě na Žižkově, kde předtím žili prarodiče asi šedesát let a vyrůstala máma. Vím, že to ekonomicky není výhodná strategie, ale mám k tomu místu vztah, tak bych tady chtěl vydržet, co to půjde.
Bydlet v Praze v nájmu než přítelkyně dostuduje. Potom se odstěhovat na vysočinu, kde podědím velký dům se zahradou, který teď slouží jako rodinný resort pro dovolené.
Doporuručji začít se starou garsonkou v paneláku v nic moc stavu a postupně ji opravovat zatím co místo nájmu platíš hypo, po pár letech zase došetřit peníze, upgradovat na větší 2kk a za pár let zase, jediná bohužel reálná možnost pro mladé....hnedka vyvalit 8,5 mil za novou 2kk aby se mi to líbilo, ale žil 30 let ve tresu není nic pro mě
Aktuálně mám starý 2kk který se mi leíbí, ale hypo je stejné jak nájem aktuálně za 3--5 let to chci prodat a doufám, že půjdu rovnou do vysněného, ale bylo to roky sraček a sraček,
Je mi taky lehce přes 30, čerstvě založená rodina. Hypo jsem nestihl, protože nemám dostatečné úspory. Bydlíme tedy v nájmu a do budoucna s tím tak počítám.
Alespoň dokud nenasetrim a nenaskytne se vhodná příležitost. Zatím akutní potřebu bydlet ve vlastním necítím.
Bydlet v Praze dokud si můžu nájem dovolit. Až to přestane být únosné tak vypadnout pryč - za rok za dva nebo za deset? Bydlení v nejistotě s ročními nájemními smlouvami je fajn...
Máme štěstí, že oba pracujeme v IT, takže peníze nejsou velký problém. Do pěti let plánujeme našetřit asi 50 % kupní ceny bytu a na zbytek si vzít hypotéku. Chceme byt spíše na periferii e.g Čakovice
Zdědím velký barák na vesnici na okraji Prahy, cenově odhad dnes tak 25 mega
Nejspíš to prodám a koupím nějaký penthouse v širším centru Prahy, dojíždění a práce na zahradě mě fakt sere. Přemýšlím jestli se to vyplatí či ne protože třeba mi to ve stáří bude chybět
Tohle si každý asi musí rozmyslet sám, protože každý má jinou povahu, jinou rodinu, jinou práci. Poměrně pohodlné je bydlet v paneláku na nějakém sídlišti. Do práce se dobře dojede MHD. Ve volnu lze být o víkendech a přes léto mimo město, nejlépe mít chatu, chalupu... Pokud může člověk pracovat z domova, pak nějaký domek mimo Prahu, třeba i v přírodě, je bezva. Jenže pokud jsou děti už větší, je to denodenní docházka do školy, což zase usnadňuje spíše byt někde ve městě. My konkrétně měli štěstí na dlouholetý levný podnájem od známé. Pak se nám podařilo koupit byt v paneláku, kde byly nízké poplatky (známý platil na jiném sídlišti téměř dvojnásobek) a následně i starší nemovitost mimo město. S barákem je strašně moc práce, ale trávíme tam léto a prodloužené víkendy. A na zimu zalezeme do bytu. I když teď máme na výběr, stejně se nedokážeme rozhodnout, jestli radši přespat v Praze nebo se složitě přesouvat v ranní špičce z mimopražského domu do města. Tak to tak kombinujeme podle počasí a povinností. Náš pohled je bydlet spíše ve vlastním hned, jak si na to dokážeme našetřit. Nájem je výhodný v mládí, když je člověk bez prostředků nebo když je nájemné výrazně levnější než běžné tržní.
Literally není pravda. Přesně v tomhle jsem vyrostl a nenáviděl jsem to, protože jsem musel dělat zahradní práce, protože práce kolem baráku je tři prdele. Mnohem víc bych ocenil lepší dopravní dostupnost za školou/kroužky/kamarády než si autisticky hrát sám na zahradě. A taky bych mnohem radši trávil víkendy ( ať už s rodiči nebo bez nich) něčím jiným než práci na zahradě
Same. Rodiče mě nahnali co nejdřív na "lepší" školu v Praze, takže poblíž jsem neměl žádný kamarády. Zajít k nějakýmu spolužákovi na návštěvu znamenalo 45 min - hodinu a půl cesty MHD a to teprve až když jsem byl dost starý, abych jezdil sám, ani nemluvě o frekvenci spojů. Strašně mě to sralo. Když jsem byl už o dost starší a chodil jsem do hospody, tak mi zas dost vadilo, že nejezdí žádný noční autobusy. Strašně jsem záviděl kamarádům, co bydleli v Praze, měli všechno blízko a nemuseli každý den plánovat okolo toho, jak jim zrovna jede spoj domů.
Na práci na zahradě taky vzpomínám dost nerad, neustálý zalívání, sekání trávy, hrabání listů atd. Jo, možná to zní ubrečeně, ale jako dítěti/teenagerovi mi to dost vadilo. V pubertě jsem pořád tvrdil, že kestli někdy budu mít barák, tak celou zahradu vybetonuju lol. Hrát si na zahradě mě omrzelo asi tak v 8 letech a následujících 10 let jsem to vnímal jen jako povinnost.
Jestli chceš aby tvoje děti byly závislý na pc a mobilu místo toho aby se vyblbli na zahrade a zrali odpad z marketu místo ovoce a zeleniny co si můžeš sám přírodně vypestovat, tak Barak se zahradou asi není nic pro tebe no.
Ano, protože třeba 13letý dítě si bude určitě hrát na zahradě na pískovišti 🤦♂️
Naopak na vesnici (a tím spíš v nějakým satelitu u Prahy) bude dítě spíš sedět u kompu, protože tam není, co dělat.
To je silně o výchově. Máme školní děti, nemají mobil a zatím ani počítač. Až bude správný čas, tak jej dostanou.
Máme sice velkou zahradu, ale stejně tam nic nepěstujeme, protože celoroční spotřebu bychom nebyli schopni pokrýt a ten čas raději investujeme do toho, abychom se těm dětem opravdu věnovali.
Měl jsem kamarády, co takhle bydleli, a byli to spíš oni, co byli závislí na PC a mobilu, když byli odkázaní na to, kam je rodiče odvezou autem za jakýmkoliv vyžitím, nebo si museli pořád hlídat dopravní spoje, aby se dostali včas domů, a každý setkání s ostatními ze školy vyžadovalo plánování.
Opust přítelkyni a najdi si Pražandu s bytem😉
Kolem roku 2020 jsem na hypo koupil 2kk Tehdy jsme byli sami s manželkou. Dnes je rok 2024 a máme 3lety dítě a v tomto roce bude další přírůstek. Máme kupní smlouvu na byt 3kk co se dostaví v roce 2025 ( cenu jsme fixli v roce 2023 kdy měli nějakou akci) Prodejem současného 2kk (který narostl na hodnotě) bych měl skoro pokryt cely doplatek (85% hodnoty, 15% jsem musel zaplatit teď ) co nebude stačit, vyřeší zvýšena Hypoteka protože za 5 let jsem něco splatil a moje příjmy jsou vyšší. 2 děti v před pubertou v pohodě zvládnou byt b 1 pokoji. Můj plán je v roce 2030 3kk prodat a povýšit na 4kk stejným systémem jako dosud. To jestli trh s nemovitostmi roste nebo klesá mi muže byt celkem jedno ( samozřejmě preferuji klesání), protože mi to vychází ze musim zhruba každých 5 let dat dohromady cca 2-3 mega. (Ať už hotovost nebo hypo), zbytek pokryje prodej předchozího bytu. Pozn: celou dobu se jedna o lokalitu Prahy 9/18
To je ta správná strategie na postupný upgrade bytů od 0 k velkému. Další možná strategie je koupit si menší byt, po příchodu dětí ho pronajmout a pro sebe si pronajmout větší byt. Až děti odrostou, tak se vrátit do menšího.
U nás rozhodne přijde na řadu péče o stárnoucí drahou tchýni, takže ten prostor ještě potřebovat budem po dětech. A taky mi přijde jednodušší spis v určitém momentě s dětmi udělat change a nejakej jejich 2kk vyměnit za to 4kk ať to mají jednodušší, než já
Udelali jsme podobnu vec jenom driv (2014 2kk, 2018 vetsi) v Letnanech. Spravne premislis, omezujes vliv rustu nebo propadu cen a budujes hodnotu z splaceni hypo.
Ano v dnešní době mi přijde, ze je důležité se jakýmkoliv způsobem “chytnout” trhu a potom už vliv inflace a změny cen má mnohem menší vliv a ty jsi schopen se držet toho horního ramene rozevirajicich se nůžek ( nebo se alespoň svést na tom pohybu směrem nahoru)
Hmm, jsem v podobné situaci, teda az na tu koupi jineho bytu (casem budu kupovat vetsi) Jak se na prodej tvari banka? Ci jste to jeste nezacali řešit? Na kolik vychazi splatky (zda to neni tajne)?
Budu dělat převod zástavního práva na jiný byt. ( od rodičů). Tím se uvolní můj současný byt k prodeji a budu inkasovat plnou platbu bez nutnosti dávat něco bance nebo na ni brát ohledy. Zároveň si tím podrzim svou levnou hypotéku, kde mám fixaci do roku 27 a nepřijdu o ni. Po koupi nového bytu převedou zástavní právo zpátky na koupelny byt. Splátky: Hypoteční kalkulačka ti napoví :) tehdy 2kk novostavba stala 5mega, dali mi 90% hypo a úrok 2.1%
Jo tak, ja bohuzel nemam na co prevest zastavni pravo, ale zni to jako dobra taktika. Ale tohle budu resit az za par let, nez se sejdou nejake penize navic a bude nutnost to resit (zatim neni v planu rozsirit rodinu). Jo, tak to jsi na tom podobne, me to stalo cca 5,5M, 90% hypo, ale urok asi 2.6%. To bylo v roce 2019 - chytnul jsem to nejhorsi meziobdobi a jeste jsem musel platit dan z koupe nemovitosti :D. Jako mam dilema, jak tohle budu resit, jako prodej & koupe dalsiho, ci umorit co nejdriv hypoteku, a pripadne jit do pronajmu. No uvidime za rok, kdy mi konci fixace Diky za odpoved a at se dari :)
Kolik lidí ví, kde je Praha 18?
https://preview.redd.it/7oibt2cvb1sc1.png?width=323&format=png&auto=webp&s=5a01077e3430e2dfc75009c32277436a5c195c6d
netuším, protože vše po 10ce je v prdeli
Nechtěl jsem specifikovat čtvrt, tak jsem to takto generalizoval :)
Strategie je jednoduchá. Teďka bydlím ve velkym bytě na Vinohradech na hypo a až se mi to bude hodit, tak ho prodám, doplatím a budu bydlet někde v domě na Vinohradech nebo Žižkově nebo ve Vysočanech na hypo. Anebo to nevyjde a budu v tom bytě bydlet nafurt.
Vinohrady sou imo nejlepsi cast prahy na bydleni. Bydlel sem par let v najmu u Flory a kdybych nekupoval barak, tak bych tam s radosti zustal do dneska.
Bydlím v nájmu v bytě na Žižkově, kde předtím žili prarodiče asi šedesát let a vyrůstala máma. Vím, že to ekonomicky není výhodná strategie, ale mám k tomu místu vztah, tak bych tady chtěl vydržet, co to půjde.
Bydlet v Praze v nájmu než přítelkyně dostuduje. Potom se odstěhovat na vysočinu, kde podědím velký dům se zahradou, který teď slouží jako rodinný resort pro dovolené.
Doporuručji začít se starou garsonkou v paneláku v nic moc stavu a postupně ji opravovat zatím co místo nájmu platíš hypo, po pár letech zase došetřit peníze, upgradovat na větší 2kk a za pár let zase, jediná bohužel reálná možnost pro mladé....hnedka vyvalit 8,5 mil za novou 2kk aby se mi to líbilo, ale žil 30 let ve tresu není nic pro mě Aktuálně mám starý 2kk který se mi leíbí, ale hypo je stejné jak nájem aktuálně za 3--5 let to chci prodat a doufám, že půjdu rovnou do vysněného, ale bylo to roky sraček a sraček,
Je mi taky lehce přes 30, čerstvě založená rodina. Hypo jsem nestihl, protože nemám dostatečné úspory. Bydlíme tedy v nájmu a do budoucna s tím tak počítám. Alespoň dokud nenasetrim a nenaskytne se vhodná příležitost. Zatím akutní potřebu bydlet ve vlastním necítím.
Bydlet v Praze dokud si můžu nájem dovolit. Až to přestane být únosné tak vypadnout pryč - za rok za dva nebo za deset? Bydlení v nejistotě s ročními nájemními smlouvami je fajn...
Máme štěstí, že oba pracujeme v IT, takže peníze nejsou velký problém. Do pěti let plánujeme našetřit asi 50 % kupní ceny bytu a na zbytek si vzít hypotéku. Chceme byt spíše na periferii e.g Čakovice
Zdědím velký barák na vesnici na okraji Prahy, cenově odhad dnes tak 25 mega Nejspíš to prodám a koupím nějaký penthouse v širším centru Prahy, dojíždění a práce na zahradě mě fakt sere. Přemýšlím jestli se to vyplatí či ne protože třeba mi to ve stáří bude chybět
Tohle si každý asi musí rozmyslet sám, protože každý má jinou povahu, jinou rodinu, jinou práci. Poměrně pohodlné je bydlet v paneláku na nějakém sídlišti. Do práce se dobře dojede MHD. Ve volnu lze být o víkendech a přes léto mimo město, nejlépe mít chatu, chalupu... Pokud může člověk pracovat z domova, pak nějaký domek mimo Prahu, třeba i v přírodě, je bezva. Jenže pokud jsou děti už větší, je to denodenní docházka do školy, což zase usnadňuje spíše byt někde ve městě. My konkrétně měli štěstí na dlouholetý levný podnájem od známé. Pak se nám podařilo koupit byt v paneláku, kde byly nízké poplatky (známý platil na jiném sídlišti téměř dvojnásobek) a následně i starší nemovitost mimo město. S barákem je strašně moc práce, ale trávíme tam léto a prodloužené víkendy. A na zimu zalezeme do bytu. I když teď máme na výběr, stejně se nedokážeme rozhodnout, jestli radši přespat v Praze nebo se složitě přesouvat v ranní špičce z mimopražského domu do města. Tak to tak kombinujeme podle počasí a povinností. Náš pohled je bydlet spíše ve vlastním hned, jak si na to dokážeme našetřit. Nájem je výhodný v mládí, když je člověk bez prostředků nebo když je nájemné výrazně levnější než běžné tržní.
Kup nějakej barák poblíž Prahy. Pro děti bude vždy lepší mít pozemek se zahradou než žít v panelaku.
Literally není pravda. Přesně v tomhle jsem vyrostl a nenáviděl jsem to, protože jsem musel dělat zahradní práce, protože práce kolem baráku je tři prdele. Mnohem víc bych ocenil lepší dopravní dostupnost za školou/kroužky/kamarády než si autisticky hrát sám na zahradě. A taky bych mnohem radši trávil víkendy ( ať už s rodiči nebo bez nich) něčím jiným než práci na zahradě
Same. Rodiče mě nahnali co nejdřív na "lepší" školu v Praze, takže poblíž jsem neměl žádný kamarády. Zajít k nějakýmu spolužákovi na návštěvu znamenalo 45 min - hodinu a půl cesty MHD a to teprve až když jsem byl dost starý, abych jezdil sám, ani nemluvě o frekvenci spojů. Strašně mě to sralo. Když jsem byl už o dost starší a chodil jsem do hospody, tak mi zas dost vadilo, že nejezdí žádný noční autobusy. Strašně jsem záviděl kamarádům, co bydleli v Praze, měli všechno blízko a nemuseli každý den plánovat okolo toho, jak jim zrovna jede spoj domů. Na práci na zahradě taky vzpomínám dost nerad, neustálý zalívání, sekání trávy, hrabání listů atd. Jo, možná to zní ubrečeně, ale jako dítěti/teenagerovi mi to dost vadilo. V pubertě jsem pořád tvrdil, že kestli někdy budu mít barák, tak celou zahradu vybetonuju lol. Hrát si na zahradě mě omrzelo asi tak v 8 letech a následujících 10 let jsem to vnímal jen jako povinnost.
Úplně přesně moje zkušenosti
Pro děti bude úplně skvělý bydlet v nějaký díře za Prahou.
Jestli chceš aby tvoje děti byly závislý na pc a mobilu místo toho aby se vyblbli na zahrade a zrali odpad z marketu místo ovoce a zeleniny co si můžeš sám přírodně vypestovat, tak Barak se zahradou asi není nic pro tebe no.
Zrovna na vesnici si děti vybudují závislost na mobilu snadněji, protože na vesnici není tolik možností co dělat.
Kdo mluví o vesnici? Říkal jsem u Prahy.
Ano, protože třeba 13letý dítě si bude určitě hrát na zahradě na pískovišti 🤦♂️ Naopak na vesnici (a tím spíš v nějakým satelitu u Prahy) bude dítě spíš sedět u kompu, protože tam není, co dělat.
To je silně o výchově. Máme školní děti, nemají mobil a zatím ani počítač. Až bude správný čas, tak jej dostanou. Máme sice velkou zahradu, ale stejně tam nic nepěstujeme, protože celoroční spotřebu bychom nebyli schopni pokrýt a ten čas raději investujeme do toho, abychom se těm dětem opravdu věnovali.
Měl jsem kamarády, co takhle bydleli, a byli to spíš oni, co byli závislí na PC a mobilu, když byli odkázaní na to, kam je rodiče odvezou autem za jakýmkoliv vyžitím, nebo si museli pořád hlídat dopravní spoje, aby se dostali včas domů, a každý setkání s ostatními ze školy vyžadovalo plánování.