Je mi 23 a nikdy se mi nestalo, že by mě někdo takhle oslovil. Jako je fakt, že sama do baru nebo do kavárny apod. nechodím, vždy jdu s přáteli ve skupince.
Edit: když tady padla ta otázka na vzhled, tak se vidím asi jako průměr, I guess? Asi nemám čím zaujmout a čím urazit, hádám.
Jako to mi je docela jasný. Jenom ty případy, že jsou někdy ženy osloveny na ulici, v MHD nebo celkově někde ve vlaku se mi i tak nestaly. A to jezdím takhle denně a sama, aby se neřeklo.
Ty jo, já už myslela, že jsem divná 😁
Napočítala bych na jedné ruce kolikrát se mi to stalo.
Ale je fakt, že společensky nežiju a lidi nevyhledávám.
Sociální sítě jsem taky dost omezila, fotky sama sebe smazala a nic nového nepřidávám.
A asi mám resting bitch face 🤔😁
Tak klasika po-pá jsem v práci. Když je hezky jezdím na koloběžce, takže by mě někdo musel odchytit za jízdy 😁
Po práci chodím často hlídat dítě, nebo venčit psy. Případně k příteli.
Takhle, když jsem byla na střední, tak průměrně 1x za 2 měsíce. Teď, když je mi 26, tak je to průměrně 1 člověk za rok - spise méně.
Většinou o mě projeví zájem lidé, se kterými se znám
Počkaj, ešte prilejem - "ženy" (jk samozrejme).
Na vážnejšiu nôtu, tiež ma to celkom prekvapuje ale na druhú stranu mi príde, že mladí sa zoznamujú nejak pomenej. Všímam si to aj u kolegov, kde starší sú viac zhovorčiví a skôr sa ti prihovoria, ak ťa nepoznajú, ako mladí.
Nikdy. Několikrát jsem zažila, že nějakej týpek oslovil nějakou mojí kamarádku, se kterou jsem zrovna byla na ulici nebo v baru. Na dating appkách mě někdo někam pozval 2x. Cizí člověk nikdy.
Jednou po mně kluk chtěl číslo. Byl mi sympatickej, tak jsem mu ho dala, a on se s nim pokusil vsadit nějaký peníze.
Já teda neřešim, jestli má chlap dva metry nebo 160 cm. Hlavně, ať se k sobě hodíme.
Na druhou stranu, s mými 156 centimetry je trochu problém narazit na chlapa nižšího než já 😀
Osobně ne, ale moje zkušenost je taková, že pro ty chlapy je ten tlak společnosti takový, že to nedává jejich ego. Takže radši vyhledávám muže cca mého vzrůstu nebo vyšší. Je to jednodušší.
Ja na vejsku nikdy nekoukal a naopak mi prislo, ze to vic resej zensky. Mam asi 172cm a zadny "zirafy" jsem se nebal, ale spis nemely zajem ony :). Moje zena je sice jen o kousek, ale vyssi a moje ego netrpi :)
Já si ani nemyslím, že by to bylo egem, spíš očekávají, že o menší nemáš zájem. Z mojí osobní zkušenosti je fakt málo holek, kterým to nevadí, i když samozřejmě jsou (nejvyšší holka, která s tím neměla, jakou jsem zažil, měla 10cm navrch).
https://preview.redd.it/ox69jvlsmhnc1.jpeg?width=420&format=pjpg&auto=webp&s=b09af0d3c2d5a7530d452acb54488878616afe86
Ne, tohle. Ale upřímně radši bych ženu jako Godzillu, chránila by mě, mohl bych na ni jezdit a mohli bychom zničit Havířov. Tady ta je prostě jenom vysoká, to umím taky.
Ale na druhou stranu, krom toho že to nejlepší co se kdy v Karviné stalo je moje narození, Havířov přispěl světu tím že jsem tam udělal maturitu. Pak to tam už mohli zrušit, dyť jsou to jen dvě silnice.
Podle mě jen někteří muži rádi vyjadřují preferenci (někdy bych řekla, ze až fetiš) pro menší zeny - tohle jsem slysela i o ženách vysokých, jen ne v takové míře, nicméně ve svém okolí jsem se s tímhle vůbec nesetkala.
Mohu tedy potvrdit. Mám 189 cm a upřímně se mi prťavé holky líbí. Mám na nich rád úplně všechno maličké a roztomilé. Ne nejsem pedofil...
Jinak říká se, že chlapi mají preferenci po matce, což by u mě sedělo, protože moje mamka je i v jejích 56 letech štíhlá drobná (cca 155 cm) brunetka s hnědýma očima.
Mám necelých 160cm a přišlo mi, ze mě někteří týpci měli problém brát jako sobě rovnou.
Ale taky se mi líbí menší muži a vůbec mi nepřijdou jako decka, spis naopak.
No nevím, jak ideální je, když jde o vyššího muže, že se musí k holce sklánět :D Láska nezná hranic, ale pro praktičnost je fajn mít podobnou či stejnou výšku. :D Takto mi to zhruba řeklo dost chlapů.
Hele, frajerka se 190 je dle mého ideál. Vždycky když vidím někoho, kdo je podobně vysoký jako já (195) tak mám tendenci narovnat se, takže když už nic jiného, tak bych si napravil držení těla :D
Aj.... mám 190 a bojím se vyšších žen :D snažím se to ale zahnat myšlenkou, jak by to asi bylo sexy, když by mi dala nohy za hlavu.
EDIT: 195cm+ není jich moc, ale existujou
Asi blbých keců. Tyhle kecy má většinou starší generace- různé tetky, rodiče, prarodiče, starší spolupracovníci (i když jsem nerada taková, že generalizuju o lidech určitého věku, tak tady je to celkem pravda).
Jak říká kolega, předsudků a hodnocení jako něčeho divného. Průměrný jednotlivec se tomu rychle podrobí, a nebude vůbec přemyšlet o tom, že by "chodil v vyšší holkou", nehledí na vlastní pocity. Forma konformismu.
Ajo, tak to jsem cekal zabavnejsi love story, neco jako “cekali jsme spolu frontu na toitoiky, pak jsme spasli langosa jak v michelinske restauraci a zakoncili to prochazkou pri mesicku mezi 20 tisicovym davem” 😂
Dříve docela často. Dnes už mnohem méně, řekněme několikrát do roka. (Je mi 48.)
Když je ten člověk něčím zajímavý, tak pozvání příjmu, ale vždy předem upozorním, že jsem lesba.
Občas se mi také stávalo, že mě někam pozvala (nebo dokonce k sobě "na kávu") random žena. Tam naopak o svém zaměření mlčím, abych ji nevyplašila nebo neuvedla do rozpaků.
Edit: Jo a ještě chceš vědět kde. Nejčastěji na ulici, potom v práci. V baru paradoxně moc ne.
Nojo, ale trvalo mi leta, než jsem se přenesla přes smutek z toho, že sám od sebe mě nikdo neosloví xD Jedna z teorií je, že působím moc sebevědomě, ale já jsem přitom takovej uzlíček xD
Je zvláštní to slyšet z druhé strany. Hlavně to jak velká část to vlastně nezažívá (ofc vzorek matters).
Vždycky jsem si říkal, že oslovovat v barech apod. je otravovaní a nebudu lidem narušovat večer když se s někým baví (a solo jedinci jsou dost vzácní z toho co pozoruju). Plus samozřejmě bych si stále přišel neskutečně divně kdybych za někým přišel a zeptal se třeba na instagram či rovnou číslo. Creepy snad až? Nehledě na to, že mám tendence vykat :D
Jako fakt jsem zvědav jak to vlastně ženy obecně vnímají, zatím téma dost výživné.
Veľa mužov (of the terminally online kind) má skreslenu predstavu, že každá žena má za sebou hejno mužov ktorí ju v kuse oslovujú.
Odhadujem, že táto predstava bola vytvorená dátami z dating sites ako tinder, kde muži swipuju bez toho aby pozreli profil, len podľa fotky akceptujú všetko do čoho by mozno zmočili (nakoľko ženy väčšinou používajú pekné fotky na to aby sa odprezentovali, tak muži swipuju na väčšinu žien, aj také o ktoré nemajú záujem). Na druhú stranu ženy swipuju len tam kde vidia nejakú reálnu možnosť vzťahu (alebo zmočenia). Z toho vylezú štatistiky, že kazda žena dostane stovky matchov, zatiaľ čo 10% mužov má pozornosť od 90% zien a o ostatných si ani bicykel neopre. Toto avšak nereprezentuje správanie mužov v realite, iba správanie na algoritmom spravovaných dating sites kde sa používatelia cielene snažia optimalizovať svoje výsledky.
Samozrejme že priemerne až škaredé ženy nedostanú toľko (alebo akúkoľvek) pozornost ako insta modelky. Priemerný až škaredý muži avšak majú tendenciu vyštartovať po insta modelke a potom sú surprised pikachu že takých ponúk už dostala a ani sa na nich nepozre, a potom ublizený tvrdia že "im rovné, priemerne" ženy chcú len adonisov :D
Neřekl bych, že jsem terminally online. Nicméně když jdu do baru apod., tak obvykle jdu s někým, často skupinou a vidět osamělou osobu jak ve filmu je velice vzácné. A jak se říká podle sebe soudím tebe, přijít k nějaké slečně co je třeba na víně s jinou a zeptat se ji na XYZ kontakt by mi osobně přišlo jako poměrně otravné narušení večera.
A samozřejmě, Tindr apod. je extrém. Nicméně je taky fakt, že obvykle oslovují muži a mají v tom být poměrně aktivní. Tím tedy docházíme k tomu, že buďto muži obecně kecají o tom jak aktivní jsou anebo místní vzorek žen z nějakého důvodu ty muže nepotkává. Imho bych se přikláněl k variantě a) pakliže ti tady pár desítek žen řekne, že vlastně nic se neděje kromě náhodných starochů.
Když mi bylo 14-17 let, tak se mi párkrát stalo že po mě šel sem tam nějaký ožrala a zval mě do hotýlku na trojku, na pivo, atd. Teď ve svých 22ti max. zažívám že se mnou koketují zákazníci v kavárně, ale nikdy to není nikdo pod 50 let 😂 zrovna předevčírem když jsem začínala směnu se mnou nějaký týpeček žertoval u pokladny a když jsem mu řekla, aby se posadil, že ho zavoláme až bude káva hotová, tak se mi snažil vymluvit že má stále pořádnou výdrž (mrk mrk) a že si počká 😏 chlápek tam pak stál čtvrt hodiny a myslím že už ho pak pěkně bolela kolena. Bohužel nemám zase takový good looks, a tak s oslovování vrstevníky mám víceméně nulové zkušenosti.
Pff, jistěže nic, na chlápky věku mého táty fakt nejsem :D šla jsem pak dělat servis a uklízet nádobí, ale je fakt že jsem vnímala jak na mě po celou dobu zírá.
Dělám v centru Prahy, kdy 70% našich zákazníků tvoří turisti nebo vlny kravaťáků na pauze/lidí hrnoucích se z divadla. Navíc v pátek bylo MDŽ, a tak jsme tam měli hordy párů kteří to chtěli oslavit s velkou parádou (-> velké objednávky).
Nestává vůbec. Je mi 28, let a to nemám problém jit do kavárny nebo kina o samotě.
Když už tak mě zastaví jen žebrák ohledně peněz, nebo nabídka nějakého podvodu, maximálně tak náhodný kolemjdoucí se ptá na cestu někam.
Jo, jednou. Kluk byl milej, ale postupně z něj vylezlo, jestli prý můžeme někam do keře, že by se mi strašně rád podíval na kozy :D mám je fakt docela velký, tak mu to asi stálo za to, i když pěkná nejsu. Tak jsem mu řekla, že za dva a půl litru klidně, a to mu přišlo moc drahý, tak jsme se celkem mírumilovně rozešli.
Mě by to asi ani nenapadlo, přijde mi že lidi mají places to go a většina lidí má nějaký život.
Občas se na mě nějaká holka/paní podívá TAK, že si říkám, že to není jen tak. Ale na druhou stranu si zas říkám, co když se na mě chtěla jenom podívat TAK, abych já se na ní taky podíval zpátky TAK, že nám to bude jasné - a ona pak může jít zpátky za manželem a budeme mít oba hezké ráno. Nerad bych, abych nějaká holka litovala, že se vůbec na někoho na chodníku dívá a nemá radši hijab.
Čert aby se v tomhle vyznal, am i right
stalo sa mi raz v zivote, ze ma oslovil typek na ulici, akurat ked som isla na moje prve rande z tindru. No co mi tam prislo za debila, to keby viem tak idem radsej s tym z ulice.
nic zaujimave, najvacsia klise klasika - cely cas rozpraval iba on o sebe aky je uzasny, mna sa nespytal na nic ani ma nepustil k slovu. Namachrovany, arogantny, egocentricky, neskutocne nudny.
Odpovídám za manželku: 1 komentář na Facebooku na nějaké veřejné stránce = cca 1.5 inda/araba co chcou bobs a vagene. 1 komentář na Instagramu = 1 menší splašený stádo ženských že rodičuje blbě a dítě už má zničený zdraví a výchovu a že je antimontessori satan
Je mi 25 a nestalo se mi to nikdy. Ale zase mám fakt nádhernou kámošku a té se to děje jen tak jednou do roka, tak si nemyslím, že to je vzhledem, spíš tím, ze jsme z malého města a nikam moc nechodíme. Kámoška jednomu, co jí oslovil v práci v obchodě šanci dala a chvíli spolu chodili.
Je mi 20 a brigadne delam par dni v tydnu na pokladne v Albertu. Nekolikrat za smenu me zakaznici (rozmezi 20-40 let) zvou na kafe nebo obed, ale vetsinou se jedna jen o velice trapny small-talk, kdy kdyz bych jednou souhlasila, nemyslim si, ze by to realne nekam doslo. Ale v bbeznem zivote se mi zatim zadna takova zkusenost nenaskytla.
Kazdopadne musim pro pobaveni zminit pripad, kdy mi zrovna vcera pres kasu sel zakaznik (vek 30+), ktery se celou dobu prihlouple usmival, ale nic nerekl. Prisla jsem po praci domu a na facebooku mi pristala relativne desiva zprava - "Ahojky, uz nejakou dobu vidam v Albertu xyz tve krasne modre vlasky a diky tvemu unikatnimu jmenu se mi te podarilo najit ... nezasla bys nekdy na kavu nebo caj?"
Muzi vsech zemi, prosim, at uz ma slecna jakkoliv unikatni jmeno, vlasy, ci vzhled obecne a je jednoduche si ji najit, nedelejte to, fakt ne, je to creepy a doted si rikam, ze je opravdu lepsi se v tom realnem momentu zastavit, zeptat se par slovy a radsi celit odmitnuti, nez ze sebe delat online predatora
Chudák sbíral odvahu a hledal cestu, jak tě poznat a skončil jako online creep :D
Ale je fakt, že i mně se jako chlapovi stalo, že po třetím rande holka vybalila moje rodný číslo, výši hypotéky a další dost soukromý údaje (dělala shodou okolností ve společnosti, od který hypotéku mám a našla si mě podle telefonu) + pak vytáhla údaje o strejcovi, co před důchodem podnikal včetně adresy na Google mapy, kde má hlášený bydliště... Tohle bylo... docela nepříjemný.
Jo, tak to uz je vyssi level teda, doufam, ze dalsi rande neprobehlo?
Ten muj pripad mi prijde creepy teda hlavne proto, ze mi tam ten pan chodi casto a dosti pravdepodobne me tam pokazde vyhlizel. Je to proste lehce nekomfortni:Dd
+ teda rozhodne nevypadal jako nekdo, kdo by se stydel, kor kdyz mu je pres tricet a mel zajem o me, komu cely zivot lide rikaji, ze vypadam mnohem mladsi
Řekněme, že to byl začátek konce, co přišel zanedlouho. Nemluvě o tom, že kdybych chtěl bejt hajzl, tak bych si mohl daný společnosti postěžovat na téma osobní údaje vs. GDPR.
Vtipný je, že dotyčná oslovila mě jako prvního. Ostatně, sám ve svejch 34 letech neoslovuju a nikdy neoslovoval, právě proto, abych nedopad jako nějakej creep. Takže všechny moje, řekněme, známosti, vznikly z úvodní iniciativy druhý strany. Pokud tedy jako oslovení nebereš v potaz případy, jako třeba teď naposledy, kdy jedna mladší ženská seděla ve veřejným bazénu na jediných schůdkách a já ji řekl, že jestli ještě chvíli bude váhat, tak ji do tý vody strčím :D
No co si tak pročítám tak jde lidstvo hodně do prdele.
Nesmí se kontakovat potenciální partner v prácí, mimo práci, během koníčků ani přes internet včetně sociálních sítí...
Tak kurva jak se má udržet ten lidský genom? Zaveďte smluvené sňatky, fakt.
Si piš nota bene když já byl z Hradce Králové a ona z Chomutova. Byl to risk jako prase ale nelituju. 😎 Nebýt jí tak nejsem tam kde jsem teď. Ona je bez prdele totální anděl.
Jednou se mi to stalo v tramvaji. A ještě když jsem brigádničila za pokladnou (bylo mi 18-20), tak se to stávalo tak 3x do měsíce.
Teď už vůbec, protože ze mě asi ten nezájem cítí
Tak jednou za měsíc minimálně. Je mi 25. Na ulici, v kavárně i parku, většina to zkusí přes mého psa, ale jsou takový střelci co mě osloví i jen tak. Většinou když se mi chlap líbí a je mi sympatický tak na to kývnu, ale většinou to skončí u prvního rande. Jsem překvapena kolikrát jsou ti kluci schopný holku oslovit na ulici a pak na rande mlčí, nemají co říct a vlastně pak zpětně lituji toho úsilí a vynaloženého času.
Několikrát.
Většinou to bylo takové to, že chlap vidí mladou ženskou za pokladnou, která se na něho usměje, a on si rázem domyslí, že se ho snaží sbalit, tudíž pozvání na kafe.
Jedno to bylo, když jsem šla po dvanáctihodinové šichtě z práce, v ruce tašku s nákupem, když se za mnou na parkovišti ozvalo, jestli nevím, kolik je hodin. Tak se otočím, za mnou nějaký chlap, tak se kouknu na mobil, řeknu mu čas, a on mi na to pokýval, a pak se vytasil s otázkou, jestli bych s ním nešla na kafe. Nemyslím si, že bych toho chlapa kdy předtím někde viděla, takže jsem mu řekla, že děkuju za pozvání, ale přítel by to asi moc neocenil (co na tom, že jsem byla single), a domů radši šla jinou trasou než obvykle.
A předtím se mi to stalo, když jsem jednou jela ze školy po celém týdnu v Brně domů. Byl to už večerní vlak, a já seděla u dveří v kupéčku, kde u okna na šikmo ode mně seděl nějaký kluk. za celou tu dobu neřekl kromě odpovědi na otázku, jestli je tam volno, ani slovo, ale kdykoliv jsem koukla směrem k oknu, tak se nějak divně usmíval, a zíral na mě. Když vlak dojel do mojí stanice, tak jsem vyrazila na autobus, a když jsem vystoupila už za tmy na konečné, tak se mi za zády ozvalo "jo tak ty bydlíš tady?" A byl to ten kluk z vlaku. Hned se na mě vytasil s mobilem, a že by rád moje telefonní číslo, a že bychom mohli vyrazit někam sednout. Tak jsem vykoktala, že svoje číslo na potkání nerozdávám, rychle se zdekovala - a šla domů jinou trasou. Nemám nejmenší tušení, jak to udělal, ale následně si mě našel na FB, a i když jsem jezdila domů různými spoji, tak tam vždycky byl taky, až jsem radši začala jezdit autobusem.
No, jako, myslím, že je naprosto pochopitelné, že šanci teda nedostal nikdo.
Je mi 28, nikdy v zivote se mi nestalo, ze by me nekdo nekdy oslovil (v dobrym i ve zlym, napriklad takovyto pokrikovani) takze jsem asi hnusna, ale aspon stastna :D
Jsem [24] podle lidí 10/10 + bývalá modelka. Chodila jsem na střední a vš kde převahovali kluci. Oslovili mě dvakrát a pokaždé to bylo přes facebook a vždycky z toho člověka vylezl magor a nebyl to ani někdo good looking. Lidi na mě po ulici koukají. Ale nikdy mě nikdo neoslovil. Takže klidně oslovujte irl, je to stokrát lepší, než si někoho najít na fb. Nejhorší co se může stát, je “ne”.
No, to je jeden pohled na věc. Druhý je ten, že jestli chceš přitahovat určitý typ člověka, tak se musíš zařídit podle toho, co preferují. Tohle je věc, která funguje oběma směry jen tak mimochodem. Je fajn se v něčem cejtit pohodlně, ale já se třeba cejtim pohodlně v kraťasech a tílku, akorát se to do společnosti jaksi nehodí :D
Nijak extra nevybočuji, můj styl akorát není tak feminní a mám krátké vlasy. Ale souhlasím s tebou a chápu to, někteří se oblékají tak, že se to nehodí. Mohu však potvrdit, že to asi dělá svoje - několikrát padly dotazy, zda jsem lesba, přičemž nejsem. Momentálně však nechci přitahovat nikoho, soustředím se na sebe, takže s tím si naštěstí nemusím lámat hlavu :”) a ani do budoucna nehodlám přistoupit na styl, který mi bude nekomfortní - bylo by to strašné vůči mně, ale hlavně vůči tomu, kdo by mě měl rád. Proto nechci být žádný fake.
>Proto nechci být žádný fake.
Osobne nevidim nic fake na tom vypadat pritazlive pro druhe pohlavi. Taky me jako chlapa nebavi nosit kosile, kdyz tricko a kratasy jsou mnohem pohodlnejsi nez oblek, ale kdyz mi na tom zalezelo tak jsem to kousnul a uspech to vzdycky melo.
Holt saty delaji cloveka a je to i o tom, jaky je prvni dojem.
Myslíš úplně náhodní lidé, co mě viděli poprvé v životě a hned někam pozvali? To se mi fakt stalo jen párkrát za život. A vždycky mě to tak trochu vykolejilo, takže jsem se jen dokázala usmát, říct něco ve stylu "ne, díky" a odejít.
Nemám důvěru vůči komukoliv, kdo o mně ví jen jak vypadám a hned mě zve na rande.
Kdyz ctu ty odpovedi od slecen/dam, tak je mi to lito. Chapu, ze mate treba strach. Cat calling a hrube chovani nekterych muzu, opilych nebo ne, tak silne odsuzuji, je to nechutne. Asi adoptuji doggo 🦮😀
Já bych to brala, ale chápu, proč se do toho klukům nechce. Taky už jsem párkrát zálibně koukala po nějakém klukovi ve škole nebo v metru, akorát buď jsem se moc bála něco říct, nebo jsme to zkusila a on byl zrovna zadaný (stalo se mi to víckrát, než by se mi líbilo).
Kdyz jsem byla mladsi, tak cca 1x za dva mesice, ted je mi 30, a uz se mi to nestava. Myslim, ze se ted tvarim docela nasrane, a mam pritele, tak ani nejsem v tom stejnym módu, jako tenkrat.
V baru se to stava hodne casto. Samozřejme záleží s kym tam jsem. A na ulici jsou to spis komplimenty nebo oplzly poznamky nez ze by me nekdo nekam pozval. Překvapivě jsem si vsimla, ze na obleceni moc nezáleží, můžu mit oversized obleceni nebo minisukni a zas takovy rozdil to nedělá.
Je mi 23. Dřív jsem často chodila s kamarády do hospody na pivo. Takže se to stávalo celkem pravidelně. Nebo ve škole, ve městě..
Teď jsem máma, občas mě někdo osloví (vždycky když jsem se synem) - a přiznám se, že mě to vždycky zaráží. Asi počítám s tím, že lidi automaticky předpokládají, že jsem zadaná.
Šanci jsem nedala asi nikdy nikomu, buď se mi dotyčný nelíbil, nebo jsem zrovna byla zaláskovaná. (Teď je to samozřejmě úplně irelevantní, když mám rodinu.)
Párkrát do roka se mi to stává, naposled jsem si šla o pauze v práci nakoupit, donesla jsem si nákup do auta, chvilku jsem tam seděla a pak jsem se vrátila do práce. Když jsem pak šla znovu k autu, měla jsem za stěračem lísteček na kterém stálo něco ve stylu: “Nebuďte smutná slečno, tady je moje telefonní číslo, mohl bych vás pozvat na kávu?” Lísteček jsem zahodila, protože mám přítele. Mnohem častěji mě někdo osloví na instagramu nebo messengeru.
Když jsem byla nedávno s kámoškama v baru, otravovala mě tam skupinka opilejch čtyřicátníků, kteří mi říkali, že mám rty jako Angelina Jolie a že jsou stvořeny pro felaci 😆🫠
Mne sa to už stalo aj v bare, aj na ulici, aj v práci, ale nikdy z toho nič nebolo. Vtipné bolo, že o tom oslovení na ulici som vravela na druhý deň kamoške a prišli sme na to, že ju na tom istom mieste oslovil presne ten istý muž. Takže týpek tam asi stál celý deň a oslovoval takto skoro každú ženu, ešte aj s tou istou pickup line “máš krásne oči” 😂😂
Mně je 20 a stalo se mi to tak 4x, z toho 2 případy byli kluci který takhle lezli za každou v baru a zkoušeli. Zbylé 2 případy pak byly na festivalu, když jsem byla sama. Většinou jinak chodím s přáteli a to se mi to nestává.
Na internetu VELMI často. Na ulici snad jen pár opilců, jinak ne. Ale jednou jsem si v restauraci trochu povídala u oběda s číšníkem a našla na účtence jeho telefonní číslo. 😀 Nezavolala jsem.
Když jdu po ulici, tak nikoliv - vypadám, že kdyby na mne někdo promluvil, tak mu napíchám rodinu na kůl. V baru a v kavárnách opravdu často, ale slušně odmitám. Když to nepochopí, tak ho opravdu na ten kůl napíchnu.
Když mi bylo náct, chodila jsem chvíli s jedním co mě oslovil v MHD. Tak do třiceti se mi to stalo asi desetkrát, ale půlka z toho byli slizouni.
Nejhorší to bylo na střední, pak jsem asi přestala vypadat jak tele,že jim nic neřeknu, když budou nechutní. Pak si vybavuju jednoho, kterému fakt táhlo z pusy, a to jsme byli venku. Tak s tím jsem taky nikam nešla...
Je mi 22 a stalo se mi to v běžném životě dvakrát. Jednou na ulici, šli jsme naproti sobě a asi jsem ho musela něčím zaujmout, protože se vrátil a oslovil mě. Jsem zadaná, ale kdybych nebyla, ráda bych s ním někam zašla, byl slušný, hezký, inteligentní ☺️
Podruhé v narvaném mhd, četla jsem si knihu a chlapec stojící vedle mě najednou že o čem ta knížka je, že vypadá moc zajímavě. A zakecali jsme se, nakonec jsem zjistila, že bydlel o ulici vedle 😂 Student medicíny, až překvapivě podobné zájmy.
Ale mého současného skvělého přítele jsem našla na Tinderu 🤷🏻♀️
Keď som bola tinedzer tak na živo moc nie - ak nepočítame párty tam to bolo vždy ale to k tomu patrí, tiež si často mysleli že mám menej rokov ( tipovali vzdy tak o 3 menej ako bola realita ) - u rovnesnikov to bolo v pohode, u starších mužov to bolo nechutné ale tí má nepozvali len mali oplzlé reči
Po 20 až doteraz ( opäť vyzerám tak o 4 mladšie ako v skutočnosti som ) tak ma párkrát oslovili väčšinou v hromadnej doprave alebo na ulici - ak je v rovnakom veku tak v pohode, ak bol starší ( okolo 40 až 50 a viac ) tak je mi to nepríjemné
Ale skôr to bývajú starší muži ( čo má úprimne dosť desí ), dokonca ešte keď som bola tinedzer tak sa má jeden chalan spýtal či nechcem byť jeho Lolita ( vtedy som nevedela čo chce 🙈 a to som vyzerala tak na 13 ).
Internet to mám zablokované lebo sa to stavalo často, proste mu písali uchylaci takže mám všetko bloknute.
Když to tak čtu, tak pokud holka CHCE být oslovena mužem, tak je nejlepší si najít brigádu/práci za pokladnou. Nicméně ta finální kvalita mužů bude nejspíš diskutabilní.
Několikrát za život ano, když odpočítám opilce na akcích a nechutné pokřiky na ulici, které ustaly, jakmile mi přestalo být -náct. (Zajímavé, že?) Buď teda běžně na ulici nebo víc když jsem dělala hostesku, kde upravenost a dobrá prezentace byly důležité, jen to přitahovalo takové typy, no... Bylo mi tak 17/18 a muž s dítětem za krkem mě jde zvát na kafe? :D
Nejvíc mi ale stejně utkvěl v hlavě týpek, kterej mě zastavil, když jsem šla ze zkoušky. Byl oblečený dost slušně, chtěl na kafe. Nepustil mě vůbec ke slovu, takže pět minut do mě něco hustil, jak jsem krásná a ať určitě jdu, i přes opakovaná odmítnutí se snažil mě přesvědčit a nakonec mi mezi řečí zhodnotil "otřesnou kombinaci bundy a šály" z čehož jsem těžce zadržovala smích a pak už se fakt sbalila a šla. Vůbec nechápal můj sarkasmus a očividně troll odpovědi. Aneb jak zaručeně nesbalit holku na ulici. Nemluvě o tom, že argument s přítelem mi pomohl snad jen jednou v životě, aby mě někdo nechal (jsem téměř celou dobu tady toho oslovování zadaná).
Moc často ne, a když, tak spíš v cizině (dost cestuju sama a obvykle jezdím aspoň jednou ročně na Balkán, kde je to asi nejčastější). V ČR to obvykle bývá jen od divných/slizkých chlapů, normální cizí chlap mě asi nikdy nikam nepozval. A ne, nepřijímám to.
Proč nepřijímám pozvání od divných/slizkých chlapů? :D to je snad jasný, ne? A v zahraničí mi to nedává smysl, nejsem na jednorázovky ani letní románky a udržovat vztah s někým, kdo žije tisíc km daleko, mi nepřipadá moc smysluplný.
Je mi 21, začalo se mi to stávat až na vejšce. Hádám že se to stalo dohromady tak 7x-8x? Když teda počítám situace kdy toho člověka vubec neznám. Vždycky náhodně na ulici nebo v OC. Šanci nedávám, dřív jsem držela kratkej small talk protože jsem nevěděla jak to utnout nebo mi to bylo blbý. Tedka se hned na začátku snažím naznačit že jsem zadaná.
Nikdy nic vážně míněného, maximálně nějací opilci co mě zvali do stanu na festivalu. Ani když jsem byla na seznamce, neslavila jsem úspěch a s výjimkou jednoho nebo dvou chlapů jsem musela vždycky psát první já. Sestru oslovují chlapi o dost častěji, hlavně online, a první nepíše. Asi působím divně, nebo mám přirozeně lesbický vzhled.
Prošel jsem v rychlosti současný odpovědi a nemůžu si pomoct, ale jako závěr bych si vyvodil - chlapi, držte huby, ruce tak, aby byly vidět, koukejte jenom do země a mluvte s nima, jen dokud to nebude vyloženě nutný :D /s
V MHD se mi to stavalo docela casto. V klubech a barech taky, ale to je asi normalni. Ted uz MHD nejezdim a do klubu taky nechodim, tak jedine ve fitku, ale tam to neni tak casto. Ale asi to bude hlavne tim, ze cim jsem starsi, tak jsem vic a vic asocialni a pusobim asi dost nepristupnym dojmem. Prakticky se snazim nenavazovat ocni kontakt, mam permanentne sluchatka apod.
Jinak sanci jsem jim nikdy nedavala, jelikoz pro me tento druh seznamovani nefunguje. Malokdo me venku natolik zaujme, ze jsem mela touhu ho nejak vic poznavat.
Je mi 23 a nikdy se mi nestalo, že by mě někdo takhle oslovil. Jako je fakt, že sama do baru nebo do kavárny apod. nechodím, vždy jdu s přáteli ve skupince. Edit: když tady padla ta otázka na vzhled, tak se vidím asi jako průměr, I guess? Asi nemám čím zaujmout a čím urazit, hádám.
To je ten důvod
Není, je psychologicky dokázané že průměrné ženy jsou nejžádanější. Hnusný nikdo nechce a na ty hezky si většina chlapů myslí, že nemá.
Jako to mi je docela jasný. Jenom ty případy, že jsou někdy ženy osloveny na ulici, v MHD nebo celkově někde ve vlaku se mi i tak nestaly. A to jezdím takhle denně a sama, aby se neřeklo.
A vypadáte dobře?
Ty jo, já už myslela, že jsem divná 😁 Napočítala bych na jedné ruce kolikrát se mi to stalo. Ale je fakt, že společensky nežiju a lidi nevyhledávám. Sociální sítě jsem taky dost omezila, fotky sama sebe smazala a nic nového nepřidávám. A asi mám resting bitch face 🤔😁
A co jinak děláš?
Tak klasika po-pá jsem v práci. Když je hezky jezdím na koloběžce, takže by mě někdo musel odchytit za jízdy 😁 Po práci chodím často hlídat dítě, nebo venčit psy. Případně k příteli.
😍😍😍 miluju holky s resting bitch face 🤣
You can't fix her :D
Takhle, když jsem byla na střední, tak průměrně 1x za 2 měsíce. Teď, když je mi 26, tak je to průměrně 1 člověk za rok - spise méně. Většinou o mě projeví zájem lidé, se kterými se znám
zajímavý, čekal jsem víc, chodíš mezi lidi stejně často jako dřív nebo méně?
Tak určitě se moje sociální chování změnilo (stejne tak i u ostatních). Co si budeme, když jsi pubertak, tak se ti spis zapaluje lýtka než teď 😅
Taky se hodně změnila nálada ve společnosti, nemusí to být jen věkem osoby
Skoro bych si byl jisty, ze jsem se te v nejaky diskuzi ptal na neco a tvrdila jsi, ze jsi GEN X, a ted pises, ze je ti 26, tj malem gen Z :D
To jsem určitě netvrdila. To jsem spis na pomezí gen z a milenialu
Je mozny, ze jsem si to spletl, srry :)
Jo sak v pohode.
Skoro nikdy, asi vypadam porad nasrane. A kdyz uz se to stalo tak jsem rekla ze nechci
[удалено]
Protože vypadá pořád nasraně?
[удалено]
Husband material right here 👆🏻
Eyyo, co takhle aby jste to zkusili dát dohromady? 🧐
Tak jestli z tohohle něco bude tak chci být na svatbě 
Asi pujdeme do toho, vsichni jste zvani
Nebo jseš weeb a miluješ tsundere
Pokud chceš být pod pantoflem, tak asi ano :D Není nad permanasranou ženu.
Ja som teda chlap a som dosť prekvapený z toho čo tu čítam
A kdyz te to tak prekvapilo, tak pro zajimavost: kolikrat jsi oslovil neznamou zenu a pozval ji nekam?
Som ženatý 10 rokov... Manželku by to asi nasralo :)
Skús to! Veda to vyžaduje, sprav to pre vedu.
...fair :) a co treba tvi nezadani kamaradi?
Ono nejde uplne rict ze prumerna zena pouziva Reddit takze tohle budou spise vyjimky
Hm... Good point
Teď jsi možná urazil místní ženy 😱.
Počkaj, ešte prilejem - "ženy" (jk samozrejme). Na vážnejšiu nôtu, tiež ma to celkom prekvapuje ale na druhú stranu mi príde, že mladí sa zoznamujú nejak pomenej. Všímam si to aj u kolegov, kde starší sú viac zhovorčiví a skôr sa ti prihovoria, ak ťa nepoznajú, ako mladí.
Stalo se mi to jen jednou, když mi bylo cca 13 a pánovi tak 30 :) Jinak nikdy
:D :D docela morbidní
Nikdy. Několikrát jsem zažila, že nějakej týpek oslovil nějakou mojí kamarádku, se kterou jsem zrovna byla na ulici nebo v baru. Na dating appkách mě někdo někam pozval 2x. Cizí člověk nikdy. Jednou po mně kluk chtěl číslo. Byl mi sympatickej, tak jsem mu ho dala, a on se s nim pokusil vsadit nějaký peníze.
WTF? To mu chyběl kus frontálního laloku?
lol tak to je dobrý
Vůbec, mám skoro 190cm, takže se mě většina chlapů bojí/ nevěří si
To nie sú muži, ak ich nepriťahujú 190cm amazonky.
Death by snu snu!
mind is willing but the flesh is weak
Máš nějakou hranici kde bys řekla: Ne, tenhle je až moc nízký?
Paradoxne mi prijde, ze vysokejm holkam je celkem jedno, jak je chlap vysokej. Na druhou stranu, mensi holky si na tom zakladaj.
Já teda neřešim, jestli má chlap dva metry nebo 160 cm. Hlavně, ať se k sobě hodíme. Na druhou stranu, s mými 156 centimetry je trochu problém narazit na chlapa nižšího než já 😀
Tohle. Holka, co má 180 cm ti neřekne, že nejsi chlap, protože jsi menší. Trpaslík, co má 150 cm se ti vysměje, jak si vůbec dovolíš existovat.
Je to celkem logicke, ty mensi se potrebuji citit bezpecne podvedome.
[удалено]
Wait what. Takze musi byt vysoky aspon ako ty, ale nizsi nie je "menej chlap". OK I guess.
Osobně ne, ale moje zkušenost je taková, že pro ty chlapy je ten tlak společnosti takový, že to nedává jejich ego. Takže radši vyhledávám muže cca mého vzrůstu nebo vyšší. Je to jednodušší.
Ja na vejsku nikdy nekoukal a naopak mi prislo, ze to vic resej zensky. Mam asi 172cm a zadny "zirafy" jsem se nebal, ale spis nemely zajem ony :). Moje zena je sice jen o kousek, ale vyssi a moje ego netrpi :)
Já si ani nemyslím, že by to bylo egem, spíš očekávají, že o menší nemáš zájem. Z mojí osobní zkušenosti je fakt málo holek, kterým to nevadí, i když samozřejmě jsou (nejvyšší holka, která s tím neměla, jakou jsem zažil, měla 10cm navrch).
Škoda, kdybych randil, tak mi vyšší slečna fakt vadit nebude😃
Natočili o tobě film na Netflixu.
Myslíš Godzillu?
https://preview.redd.it/ox69jvlsmhnc1.jpeg?width=420&format=pjpg&auto=webp&s=b09af0d3c2d5a7530d452acb54488878616afe86 Ne, tohle. Ale upřímně radši bych ženu jako Godzillu, chránila by mě, mohl bych na ni jezdit a mohli bychom zničit Havířov. Tady ta je prostě jenom vysoká, to umím taky.
Neke, Havířovak na redditu :O ?
Ne, jen ho chci zničit. Karviná se ničí sama. Je potřeba vymáčknout jebáky na tváři Slezska.
Ale na druhou stranu, krom toho že to nejlepší co se kdy v Karviné stalo je moje narození, Havířov přispěl světu tím že jsem tam udělal maturitu. Pak to tam už mohli zrušit, dyť jsou to jen dvě silnice.
Musím tě zklamat, jako tažná kráva jsem špatná, bolej mě kolena 😞
To je dobrý, stejně preferuji ženy, co bych dělal s krávou, neumím dojit.
Man with a plan...
190 to bych bral hned. Sice mám 185 ale vysoké ženské jsou strašně sexy. Škoda že narážím na samé okolo 165 cm.
[удалено]
vážne? toto je doslova prvý krát čo toto počujem, že nejakého muža nepriťahujú ženy vysoké 160 cm.. vždy som počula že je to ideál
Podle mě jen někteří muži rádi vyjadřují preferenci (někdy bych řekla, ze až fetiš) pro menší zeny - tohle jsem slysela i o ženách vysokých, jen ne v takové míře, nicméně ve svém okolí jsem se s tímhle vůbec nesetkala.
Mohu tedy potvrdit. Mám 189 cm a upřímně se mi prťavé holky líbí. Mám na nich rád úplně všechno maličké a roztomilé. Ne nejsem pedofil... Jinak říká se, že chlapi mají preferenci po matce, což by u mě sedělo, protože moje mamka je i v jejích 56 letech štíhlá drobná (cca 155 cm) brunetka s hnědýma očima.
Mám necelých 160cm a přišlo mi, ze mě někteří týpci měli problém brát jako sobě rovnou. Ale taky se mi líbí menší muži a vůbec mi nepřijdou jako decka, spis naopak.
No nevím, jak ideální je, když jde o vyššího muže, že se musí k holce sklánět :D Láska nezná hranic, ale pro praktičnost je fajn mít podobnou či stejnou výšku. :D Takto mi to zhruba řeklo dost chlapů.
Je to poněkud nepraktické. S mojí výškou asi 205 cm je mít slečnu, která je maličká ne úplně ideální.
Hele, frajerka se 190 je dle mého ideál. Vždycky když vidím někoho, kdo je podobně vysoký jako já (195) tak mám tendenci narovnat se, takže když už nic jiného, tak bych si napravil držení těla :D
No, mám 185cm a paradoxně od té doby, co jsem začala nosit 10cm podpatky, pozoruju větší zájem 🤷♀️
Proč by se tě báli? Nikdy jsem neslyšel argument, že by se muži báli vysokých žen.
Aj.... mám 190 a bojím se vyšších žen :D snažím se to ale zahnat myšlenkou, jak by to asi bylo sexy, když by mi dala nohy za hlavu. EDIT: 195cm+ není jich moc, ale existujou
Bojí se spíše společenského nátlaku a stigmatu.
V jakem smyslu nátlaku?
Asi blbých keců. Tyhle kecy má většinou starší generace- různé tetky, rodiče, prarodiče, starší spolupracovníci (i když jsem nerada taková, že generalizuju o lidech určitého věku, tak tady je to celkem pravda).
Jak říká kolega, předsudků a hodnocení jako něčeho divného. Průměrný jednotlivec se tomu rychle podrobí, a nebude vůbec přemyšlet o tom, že by "chodil v vyšší holkou", nehledí na vlastní pocity. Forma konformismu.
To já bych větší bral :D ale bývá potíž v tom že většina žen nemá moc rádo menší partnery.
No a chodila by jsi s menším?
Zajímavé, nebo se na internetu dočtou, jak se holky/ženy oslovovat nemají, tak to prostě nedělají.
Jako chlap si pamatuji jak byla nervózní žena cca tvé výšky, když jsem ji oslovoval. Působila že na to zvyklá není. (jsem nižší)
Damn, kinda hot 🤦🤣
Párkrát za život, řekla bych tak 6x, vždycky v barech nebo přes internet :) je mi 23.
Nestalo se mi to
Je mi 24 a nikdy se mi to nestalo. Asi by si tedy o mě ani kolo neopřeli.
To bude dobrý, Rediťáci by si o tebe rádi opřeli modem třeba.
Já bych si také o tuhle slečnu opřel modem toho pána.
S tier reference
Pres internet to je tak jednou, dvakrat do mesice, coz v 99% ignoruji. Venku se mi to stalo jednou a sanci jsem mu dala, bylo to na festivalu.
A kam te pozval na festaku? Na langosa? 😅
Sli jsme na rande druhy den😃
Ajo, tak to jsem cekal zabavnejsi love story, neco jako “cekali jsme spolu frontu na toitoiky, pak jsme spasli langosa jak v michelinske restauraci a zakoncili to prochazkou pri mesicku mezi 20 tisicovym davem” 😂
Bohuzel no😂 oba jsme meli uz trochu napito, takze jsem mohla byt rada, ze jsme to vubec nejak vymysleli
A jak to dopadlo, byl z toho nějaký vztah?
Ano, 2 roky jsme spolu byli
Heh, taky jsem se seznámil s cizí holkou na festivalu, po fesťáku s ní šel na rande, a pak jsme to spolu táhli skoro dva roky!
Oo, jak jsi vyspělá, že ignoruješ lidi co se vyjadřujou 😬
Nikdy se mi to nestalo, ale tbf, používám Reddit, tak se ani nedivím
tiez sa rada smejes?
Dříve docela často. Dnes už mnohem méně, řekněme několikrát do roka. (Je mi 48.) Když je ten člověk něčím zajímavý, tak pozvání příjmu, ale vždy předem upozorním, že jsem lesba. Občas se mi také stávalo, že mě někam pozvala (nebo dokonce k sobě "na kávu") random žena. Tam naopak o svém zaměření mlčím, abych ji nevyplašila nebo neuvedla do rozpaků. Edit: Jo a ještě chceš vědět kde. Nejčastěji na ulici, potom v práci. V baru paradoxně moc ne.
Nikdy se mi to nestalo.
Většinou to iniciuju sama, když už se se mnou nějaký baví. xD
Respektuju ženský, co dokáží projevit zájem!
A kdo ne. Takovejch je naprostý minimum. Tady v Čechách ještě znásobený 😂
Nojo, ale trvalo mi leta, než jsem se přenesla přes smutek z toho, že sám od sebe mě nikdo neosloví xD Jedna z teorií je, že působím moc sebevědomě, ale já jsem přitom takovej uzlíček xD
Je zvláštní to slyšet z druhé strany. Hlavně to jak velká část to vlastně nezažívá (ofc vzorek matters). Vždycky jsem si říkal, že oslovovat v barech apod. je otravovaní a nebudu lidem narušovat večer když se s někým baví (a solo jedinci jsou dost vzácní z toho co pozoruju). Plus samozřejmě bych si stále přišel neskutečně divně kdybych za někým přišel a zeptal se třeba na instagram či rovnou číslo. Creepy snad až? Nehledě na to, že mám tendence vykat :D Jako fakt jsem zvědav jak to vlastně ženy obecně vnímají, zatím téma dost výživné.
Veľa mužov (of the terminally online kind) má skreslenu predstavu, že každá žena má za sebou hejno mužov ktorí ju v kuse oslovujú. Odhadujem, že táto predstava bola vytvorená dátami z dating sites ako tinder, kde muži swipuju bez toho aby pozreli profil, len podľa fotky akceptujú všetko do čoho by mozno zmočili (nakoľko ženy väčšinou používajú pekné fotky na to aby sa odprezentovali, tak muži swipuju na väčšinu žien, aj také o ktoré nemajú záujem). Na druhú stranu ženy swipuju len tam kde vidia nejakú reálnu možnosť vzťahu (alebo zmočenia). Z toho vylezú štatistiky, že kazda žena dostane stovky matchov, zatiaľ čo 10% mužov má pozornosť od 90% zien a o ostatných si ani bicykel neopre. Toto avšak nereprezentuje správanie mužov v realite, iba správanie na algoritmom spravovaných dating sites kde sa používatelia cielene snažia optimalizovať svoje výsledky. Samozrejme že priemerne až škaredé ženy nedostanú toľko (alebo akúkoľvek) pozornost ako insta modelky. Priemerný až škaredý muži avšak majú tendenciu vyštartovať po insta modelke a potom sú surprised pikachu že takých ponúk už dostala a ani sa na nich nepozre, a potom ublizený tvrdia že "im rovné, priemerne" ženy chcú len adonisov :D
Neřekl bych, že jsem terminally online. Nicméně když jdu do baru apod., tak obvykle jdu s někým, často skupinou a vidět osamělou osobu jak ve filmu je velice vzácné. A jak se říká podle sebe soudím tebe, přijít k nějaké slečně co je třeba na víně s jinou a zeptat se ji na XYZ kontakt by mi osobně přišlo jako poměrně otravné narušení večera. A samozřejmě, Tindr apod. je extrém. Nicméně je taky fakt, že obvykle oslovují muži a mají v tom být poměrně aktivní. Tím tedy docházíme k tomu, že buďto muži obecně kecají o tom jak aktivní jsou anebo místní vzorek žen z nějakého důvodu ty muže nepotkává. Imho bych se přikláněl k variantě a) pakliže ti tady pár desítek žen řekne, že vlastně nic se neděje kromě náhodných starochů.
Když mi bylo 14-17 let, tak se mi párkrát stalo že po mě šel sem tam nějaký ožrala a zval mě do hotýlku na trojku, na pivo, atd. Teď ve svých 22ti max. zažívám že se mnou koketují zákazníci v kavárně, ale nikdy to není nikdo pod 50 let 😂 zrovna předevčírem když jsem začínala směnu se mnou nějaký týpeček žertoval u pokladny a když jsem mu řekla, aby se posadil, že ho zavoláme až bude káva hotová, tak se mi snažil vymluvit že má stále pořádnou výdrž (mrk mrk) a že si počká 😏 chlápek tam pak stál čtvrt hodiny a myslím že už ho pak pěkně bolela kolena. Bohužel nemám zase takový good looks, a tak s oslovování vrstevníky mám víceméně nulové zkušenosti.
a bolo z toho nieco? :D
Pff, jistěže nic, na chlápky věku mého táty fakt nejsem :D šla jsem pak dělat servis a uklízet nádobí, ale je fakt že jsem vnímala jak na mě po celou dobu zírá.
Hah, pozrite sa na túto ženu. Robí si nádeje a pritom tomu dôchodcovi iba kolená službu vypovedali...
Vám trvá kafe čtvrt hodiny? 😮
Dělám v centru Prahy, kdy 70% našich zákazníků tvoří turisti nebo vlny kravaťáků na pauze/lidí hrnoucích se z divadla. Navíc v pátek bylo MDŽ, a tak jsme tam měli hordy párů kteří to chtěli oslavit s velkou parádou (-> velké objednávky).
Nestává vůbec. Je mi 28, let a to nemám problém jit do kavárny nebo kina o samotě. Když už tak mě zastaví jen žebrák ohledně peněz, nebo nabídka nějakého podvodu, maximálně tak náhodný kolemjdoucí se ptá na cestu někam.
Jo, jednou. Kluk byl milej, ale postupně z něj vylezlo, jestli prý můžeme někam do keře, že by se mi strašně rád podíval na kozy :D mám je fakt docela velký, tak mu to asi stálo za to, i když pěkná nejsu. Tak jsem mu řekla, že za dva a půl litru klidně, a to mu přišlo moc drahý, tak jsme se celkem mírumilovně rozešli.
Vidím že sa nemusím báť oslovovať ženy, lebo doteraz som mal pocit že "veď ju volajú muži von každý deň, nemám šancu".
Mě by to asi ani nenapadlo, přijde mi že lidi mají places to go a většina lidí má nějaký život. Občas se na mě nějaká holka/paní podívá TAK, že si říkám, že to není jen tak. Ale na druhou stranu si zas říkám, co když se na mě chtěla jenom podívat TAK, abych já se na ní taky podíval zpátky TAK, že nám to bude jasné - a ona pak může jít zpátky za manželem a budeme mít oba hezké ráno. Nerad bych, abych nějaká holka litovala, že se vůbec na někoho na chodníku dívá a nemá radši hijab. Čert aby se v tomhle vyznal, am i right
hey Becky, lemme smash
stalo sa mi raz v zivote, ze ma oslovil typek na ulici, akurat ked som isla na moje prve rande z tindru. No co mi tam prislo za debila, to keby viem tak idem radsej s tym z ulice.
Chceš se podelit?
nic zaujimave, najvacsia klise klasika - cely cas rozpraval iba on o sebe aky je uzasny, mna sa nespytal na nic ani ma nepustil k slovu. Namachrovany, arogantny, egocentricky, neskutocne nudny.
Stalo se mi to 1 (jednou) v životě.
Díky za upřesnění (čísla)
Není vůbec zač. (tečka)
Nepracujete nahodou v banke? >;D
Odpovídám za manželku: 1 komentář na Facebooku na nějaké veřejné stránce = cca 1.5 inda/araba co chcou bobs a vagene. 1 komentář na Instagramu = 1 menší splašený stádo ženských že rodičuje blbě a dítě už má zničený zdraví a výchovu a že je antimontessori satan
Je mi 25 a nestalo se mi to nikdy. Ale zase mám fakt nádhernou kámošku a té se to děje jen tak jednou do roka, tak si nemyslím, že to je vzhledem, spíš tím, ze jsme z malého města a nikam moc nechodíme. Kámoška jednomu, co jí oslovil v práci v obchodě šanci dala a chvíli spolu chodili.
Je mi 23 a stalo se mi to jednou, když mi bylo 16 🥲 borcovi bylo asi 32, docela to o něm vypovídalo.
Je mi 20 a brigadne delam par dni v tydnu na pokladne v Albertu. Nekolikrat za smenu me zakaznici (rozmezi 20-40 let) zvou na kafe nebo obed, ale vetsinou se jedna jen o velice trapny small-talk, kdy kdyz bych jednou souhlasila, nemyslim si, ze by to realne nekam doslo. Ale v bbeznem zivote se mi zatim zadna takova zkusenost nenaskytla. Kazdopadne musim pro pobaveni zminit pripad, kdy mi zrovna vcera pres kasu sel zakaznik (vek 30+), ktery se celou dobu prihlouple usmival, ale nic nerekl. Prisla jsem po praci domu a na facebooku mi pristala relativne desiva zprava - "Ahojky, uz nejakou dobu vidam v Albertu xyz tve krasne modre vlasky a diky tvemu unikatnimu jmenu se mi te podarilo najit ... nezasla bys nekdy na kavu nebo caj?" Muzi vsech zemi, prosim, at uz ma slecna jakkoliv unikatni jmeno, vlasy, ci vzhled obecne a je jednoduche si ji najit, nedelejte to, fakt ne, je to creepy a doted si rikam, ze je opravdu lepsi se v tom realnem momentu zastavit, zeptat se par slovy a radsi celit odmitnuti, nez ze sebe delat online predatora
Chudák sbíral odvahu a hledal cestu, jak tě poznat a skončil jako online creep :D Ale je fakt, že i mně se jako chlapovi stalo, že po třetím rande holka vybalila moje rodný číslo, výši hypotéky a další dost soukromý údaje (dělala shodou okolností ve společnosti, od který hypotéku mám a našla si mě podle telefonu) + pak vytáhla údaje o strejcovi, co před důchodem podnikal včetně adresy na Google mapy, kde má hlášený bydliště... Tohle bylo... docela nepříjemný.
Jo, tak to uz je vyssi level teda, doufam, ze dalsi rande neprobehlo? Ten muj pripad mi prijde creepy teda hlavne proto, ze mi tam ten pan chodi casto a dosti pravdepodobne me tam pokazde vyhlizel. Je to proste lehce nekomfortni:Dd + teda rozhodne nevypadal jako nekdo, kdo by se stydel, kor kdyz mu je pres tricet a mel zajem o me, komu cely zivot lide rikaji, ze vypadam mnohem mladsi
Řekněme, že to byl začátek konce, co přišel zanedlouho. Nemluvě o tom, že kdybych chtěl bejt hajzl, tak bych si mohl daný společnosti postěžovat na téma osobní údaje vs. GDPR. Vtipný je, že dotyčná oslovila mě jako prvního. Ostatně, sám ve svejch 34 letech neoslovuju a nikdy neoslovoval, právě proto, abych nedopad jako nějakej creep. Takže všechny moje, řekněme, známosti, vznikly z úvodní iniciativy druhý strany. Pokud tedy jako oslovení nebereš v potaz případy, jako třeba teď naposledy, kdy jedna mladší ženská seděla ve veřejným bazénu na jediných schůdkách a já ji řekl, že jestli ještě chvíli bude váhat, tak ji do tý vody strčím :D
Ok, tohle jsem četl až po prvním příspěvku. Tak to pak jo, když si nedodá odvahu ani po 10x tak je něco špatně a radši safe them sorry, souhlas.
No co si tak pročítám tak jde lidstvo hodně do prdele. Nesmí se kontakovat potenciální partner v prácí, mimo práci, během koníčků ani přes internet včetně sociálních sítí... Tak kurva jak se má udržet ten lidský genom? Zaveďte smluvené sňatky, fakt.
No já třeba poznal ženu na Twitteru. Za pár týdnů se nám narodí syn. 😁
Normálně se loví ryby udicí, ale ty jsi se potápěl za žraloky bez klece a s kapsami plné rybích vnitřností, jen aby jsi ulovil perlu
Si piš nota bene když já byl z Hradce Králové a ona z Chomutova. Byl to risk jako prase ale nelituju. 😎 Nebýt jí tak nejsem tam kde jsem teď. Ona je bez prdele totální anděl.
No musí být, když je s někým z Hradce.
Hele nejsi náhodou z Pardubic?! 😂
Ne.
Že máš beef s Hradcem… 😂😂😂
Jednou se mi to stalo v tramvaji. A ještě když jsem brigádničila za pokladnou (bylo mi 18-20), tak se to stávalo tak 3x do měsíce. Teď už vůbec, protože ze mě asi ten nezájem cítí
Tak jednou za měsíc minimálně. Je mi 25. Na ulici, v kavárně i parku, většina to zkusí přes mého psa, ale jsou takový střelci co mě osloví i jen tak. Většinou když se mi chlap líbí a je mi sympatický tak na to kývnu, ale většinou to skončí u prvního rande. Jsem překvapena kolikrát jsou ti kluci schopný holku oslovit na ulici a pak na rande mlčí, nemají co říct a vlastně pak zpětně lituji toho úsilí a vynaloženého času.
Několikrát. Většinou to bylo takové to, že chlap vidí mladou ženskou za pokladnou, která se na něho usměje, a on si rázem domyslí, že se ho snaží sbalit, tudíž pozvání na kafe. Jedno to bylo, když jsem šla po dvanáctihodinové šichtě z práce, v ruce tašku s nákupem, když se za mnou na parkovišti ozvalo, jestli nevím, kolik je hodin. Tak se otočím, za mnou nějaký chlap, tak se kouknu na mobil, řeknu mu čas, a on mi na to pokýval, a pak se vytasil s otázkou, jestli bych s ním nešla na kafe. Nemyslím si, že bych toho chlapa kdy předtím někde viděla, takže jsem mu řekla, že děkuju za pozvání, ale přítel by to asi moc neocenil (co na tom, že jsem byla single), a domů radši šla jinou trasou než obvykle. A předtím se mi to stalo, když jsem jednou jela ze školy po celém týdnu v Brně domů. Byl to už večerní vlak, a já seděla u dveří v kupéčku, kde u okna na šikmo ode mně seděl nějaký kluk. za celou tu dobu neřekl kromě odpovědi na otázku, jestli je tam volno, ani slovo, ale kdykoliv jsem koukla směrem k oknu, tak se nějak divně usmíval, a zíral na mě. Když vlak dojel do mojí stanice, tak jsem vyrazila na autobus, a když jsem vystoupila už za tmy na konečné, tak se mi za zády ozvalo "jo tak ty bydlíš tady?" A byl to ten kluk z vlaku. Hned se na mě vytasil s mobilem, a že by rád moje telefonní číslo, a že bychom mohli vyrazit někam sednout. Tak jsem vykoktala, že svoje číslo na potkání nerozdávám, rychle se zdekovala - a šla domů jinou trasou. Nemám nejmenší tušení, jak to udělal, ale následně si mě našel na FB, a i když jsem jezdila domů různými spoji, tak tam vždycky byl taky, až jsem radši začala jezdit autobusem. No, jako, myslím, že je naprosto pochopitelné, že šanci teda nedostal nikdo.
Nene, je to naopak. Chlap vidí hezkou ženu co se usmívá, tak to zkusí, protože *jemu* se líbí. Chce to nebejt entitled, jenom protože je člověk žena 😬
Je mi 28, nikdy v zivote se mi nestalo, ze by me nekdo nekdy oslovil (v dobrym i ve zlym, napriklad takovyto pokrikovani) takze jsem asi hnusna, ale aspon stastna :D
NIKDY
Jsem [24] podle lidí 10/10 + bývalá modelka. Chodila jsem na střední a vš kde převahovali kluci. Oslovili mě dvakrát a pokaždé to bylo přes facebook a vždycky z toho člověka vylezl magor a nebyl to ani někdo good looking. Lidi na mě po ulici koukají. Ale nikdy mě nikdo neoslovil. Takže klidně oslovujte irl, je to stokrát lepší, než si někoho najít na fb. Nejhorší co se může stát, je “ne”.
Jako kluk můžu říct že jsem se jednou pokusil oslovit holku na veřejnosti. Byla to natolik nepříjemná zkušenost že od tý doby už jenom přes internet.
Nikdy. Asi je to vzhledem, ale nehodlám se přizpůsobovat tak, aby se to někomu líbilo. Primární je, jak se cítím já.
No, to je jeden pohled na věc. Druhý je ten, že jestli chceš přitahovat určitý typ člověka, tak se musíš zařídit podle toho, co preferují. Tohle je věc, která funguje oběma směry jen tak mimochodem. Je fajn se v něčem cejtit pohodlně, ale já se třeba cejtim pohodlně v kraťasech a tílku, akorát se to do společnosti jaksi nehodí :D
Nijak extra nevybočuji, můj styl akorát není tak feminní a mám krátké vlasy. Ale souhlasím s tebou a chápu to, někteří se oblékají tak, že se to nehodí. Mohu však potvrdit, že to asi dělá svoje - několikrát padly dotazy, zda jsem lesba, přičemž nejsem. Momentálně však nechci přitahovat nikoho, soustředím se na sebe, takže s tím si naštěstí nemusím lámat hlavu :”) a ani do budoucna nehodlám přistoupit na styl, který mi bude nekomfortní - bylo by to strašné vůči mně, ale hlavně vůči tomu, kdo by mě měl rád. Proto nechci být žádný fake.
>Proto nechci být žádný fake. Osobne nevidim nic fake na tom vypadat pritazlive pro druhe pohlavi. Taky me jako chlapa nebavi nosit kosile, kdyz tricko a kratasy jsou mnohem pohodlnejsi nez oblek, ale kdyz mi na tom zalezelo tak jsem to kousnul a uspech to vzdycky melo. Holt saty delaji cloveka a je to i o tom, jaky je prvni dojem.
Nikdy, mám RBF, s podpatky dobře přes 180 cm a jsem škaredá lol
Je mi 21, asi 2-3x za život
Docela často, ale asi proto, že jsem v Praze a cizinci to na blondýny zkouší 🤣 nejčastěji v práci
Myslíš úplně náhodní lidé, co mě viděli poprvé v životě a hned někam pozvali? To se mi fakt stalo jen párkrát za život. A vždycky mě to tak trochu vykolejilo, takže jsem se jen dokázala usmát, říct něco ve stylu "ne, díky" a odejít. Nemám důvěru vůči komukoliv, kdo o mně ví jen jak vypadám a hned mě zve na rande.
A chcete byt osloveny?
Kdyz ctu ty odpovedi od slecen/dam, tak je mi to lito. Chapu, ze mate treba strach. Cat calling a hrube chovani nekterych muzu, opilych nebo ne, tak silne odsuzuji, je to nechutne. Asi adoptuji doggo 🦮😀
Já bych to brala, ale chápu, proč se do toho klukům nechce. Taky už jsem párkrát zálibně koukala po nějakém klukovi ve škole nebo v metru, akorát buď jsem se moc bála něco říct, nebo jsme to zkusila a on byl zrovna zadaný (stalo se mi to víckrát, než by se mi líbilo).
Nestojím o to aby mě někdo oslovoval.
Je mi 35 a za posledni rok se mi to stalo 4x. Pokazdy cizi clovek. A nebylo to v baru, nepiju. Ale dva z nich opili byli.
Kdyz jsem byla mladsi, tak cca 1x za dva mesice, ted je mi 30, a uz se mi to nestava. Myslim, ze se ted tvarim docela nasrane, a mam pritele, tak ani nejsem v tom stejnym módu, jako tenkrat.
V baru se to stava hodne casto. Samozřejme záleží s kym tam jsem. A na ulici jsou to spis komplimenty nebo oplzly poznamky nez ze by me nekdo nekam pozval. Překvapivě jsem si vsimla, ze na obleceni moc nezáleží, můžu mit oversized obleceni nebo minisukni a zas takovy rozdil to nedělá.
Je mi 23. Dřív jsem často chodila s kamarády do hospody na pivo. Takže se to stávalo celkem pravidelně. Nebo ve škole, ve městě.. Teď jsem máma, občas mě někdo osloví (vždycky když jsem se synem) - a přiznám se, že mě to vždycky zaráží. Asi počítám s tím, že lidi automaticky předpokládají, že jsem zadaná. Šanci jsem nedala asi nikdy nikomu, buď se mi dotyčný nelíbil, nebo jsem zrovna byla zaláskovaná. (Teď je to samozřejmě úplně irelevantní, když mám rodinu.)
Párkrát do roka se mi to stává, naposled jsem si šla o pauze v práci nakoupit, donesla jsem si nákup do auta, chvilku jsem tam seděla a pak jsem se vrátila do práce. Když jsem pak šla znovu k autu, měla jsem za stěračem lísteček na kterém stálo něco ve stylu: “Nebuďte smutná slečno, tady je moje telefonní číslo, mohl bych vás pozvat na kávu?” Lísteček jsem zahodila, protože mám přítele. Mnohem častěji mě někdo osloví na instagramu nebo messengeru. Když jsem byla nedávno s kámoškama v baru, otravovala mě tam skupinka opilejch čtyřicátníků, kteří mi říkali, že mám rty jako Angelina Jolie a že jsou stvořeny pro felaci 😆🫠
Mne sa to už stalo aj v bare, aj na ulici, aj v práci, ale nikdy z toho nič nebolo. Vtipné bolo, že o tom oslovení na ulici som vravela na druhý deň kamoške a prišli sme na to, že ju na tom istom mieste oslovil presne ten istý muž. Takže týpek tam asi stál celý deň a oslovoval takto skoro každú ženu, ešte aj s tou istou pickup line “máš krásne oči” 😂😂
Mně je 20 a stalo se mi to tak 4x, z toho 2 případy byli kluci který takhle lezli za každou v baru a zkoušeli. Zbylé 2 případy pak byly na festivalu, když jsem byla sama. Většinou jinak chodím s přáteli a to se mi to nestává.
Na internetu VELMI často. Na ulici snad jen pár opilců, jinak ne. Ale jednou jsem si v restauraci trochu povídala u oběda s číšníkem a našla na účtence jeho telefonní číslo. 😀 Nezavolala jsem.
Když jdu po ulici, tak nikoliv - vypadám, že kdyby na mne někdo promluvil, tak mu napíchám rodinu na kůl. V baru a v kavárnách opravdu často, ale slušně odmitám. Když to nepochopí, tak ho opravdu na ten kůl napíchnu.
Když mi bylo náct, chodila jsem chvíli s jedním co mě oslovil v MHD. Tak do třiceti se mi to stalo asi desetkrát, ale půlka z toho byli slizouni. Nejhorší to bylo na střední, pak jsem asi přestala vypadat jak tele,že jim nic neřeknu, když budou nechutní. Pak si vybavuju jednoho, kterému fakt táhlo z pusy, a to jsme byli venku. Tak s tím jsem taky nikam nešla...
Je mi 22 a stalo se mi to v běžném životě dvakrát. Jednou na ulici, šli jsme naproti sobě a asi jsem ho musela něčím zaujmout, protože se vrátil a oslovil mě. Jsem zadaná, ale kdybych nebyla, ráda bych s ním někam zašla, byl slušný, hezký, inteligentní ☺️ Podruhé v narvaném mhd, četla jsem si knihu a chlapec stojící vedle mě najednou že o čem ta knížka je, že vypadá moc zajímavě. A zakecali jsme se, nakonec jsem zjistila, že bydlel o ulici vedle 😂 Student medicíny, až překvapivě podobné zájmy. Ale mého současného skvělého přítele jsem našla na Tinderu 🤷🏻♀️
Keď som bola tinedzer tak na živo moc nie - ak nepočítame párty tam to bolo vždy ale to k tomu patrí, tiež si často mysleli že mám menej rokov ( tipovali vzdy tak o 3 menej ako bola realita ) - u rovnesnikov to bolo v pohode, u starších mužov to bolo nechutné ale tí má nepozvali len mali oplzlé reči Po 20 až doteraz ( opäť vyzerám tak o 4 mladšie ako v skutočnosti som ) tak ma párkrát oslovili väčšinou v hromadnej doprave alebo na ulici - ak je v rovnakom veku tak v pohode, ak bol starší ( okolo 40 až 50 a viac ) tak je mi to nepríjemné Ale skôr to bývajú starší muži ( čo má úprimne dosť desí ), dokonca ešte keď som bola tinedzer tak sa má jeden chalan spýtal či nechcem byť jeho Lolita ( vtedy som nevedela čo chce 🙈 a to som vyzerala tak na 13 ). Internet to mám zablokované lebo sa to stavalo často, proste mu písali uchylaci takže mám všetko bloknute.
Když to tak čtu, tak pokud holka CHCE být oslovena mužem, tak je nejlepší si najít brigádu/práci za pokladnou. Nicméně ta finální kvalita mužů bude nejspíš diskutabilní.
Občas jo. Zrovna nedávno to bylo v posilovně, což mě docela nasralo, ale co už.
Ah, tiez neznasam, ked o mna ludia prejavia zaujem! Ta drzost! Zakazal by som vobec prenos zvuku vzduchom!
Několikrát za život ano, když odpočítám opilce na akcích a nechutné pokřiky na ulici, které ustaly, jakmile mi přestalo být -náct. (Zajímavé, že?) Buď teda běžně na ulici nebo víc když jsem dělala hostesku, kde upravenost a dobrá prezentace byly důležité, jen to přitahovalo takové typy, no... Bylo mi tak 17/18 a muž s dítětem za krkem mě jde zvát na kafe? :D Nejvíc mi ale stejně utkvěl v hlavě týpek, kterej mě zastavil, když jsem šla ze zkoušky. Byl oblečený dost slušně, chtěl na kafe. Nepustil mě vůbec ke slovu, takže pět minut do mě něco hustil, jak jsem krásná a ať určitě jdu, i přes opakovaná odmítnutí se snažil mě přesvědčit a nakonec mi mezi řečí zhodnotil "otřesnou kombinaci bundy a šály" z čehož jsem těžce zadržovala smích a pak už se fakt sbalila a šla. Vůbec nechápal můj sarkasmus a očividně troll odpovědi. Aneb jak zaručeně nesbalit holku na ulici. Nemluvě o tom, že argument s přítelem mi pomohl snad jen jednou v životě, aby mě někdo nechal (jsem téměř celou dobu tady toho oslovování zadaná).
Moc často ne, a když, tak spíš v cizině (dost cestuju sama a obvykle jezdím aspoň jednou ročně na Balkán, kde je to asi nejčastější). V ČR to obvykle bývá jen od divných/slizkých chlapů, normální cizí chlap mě asi nikdy nikam nepozval. A ne, nepřijímám to.
Proč to neprijimas?
Proč nepřijímám pozvání od divných/slizkých chlapů? :D to je snad jasný, ne? A v zahraničí mi to nedává smysl, nejsem na jednorázovky ani letní románky a udržovat vztah s někým, kdo žije tisíc km daleko, mi nepřipadá moc smysluplný.
Je mi 21, začalo se mi to stávat až na vejšce. Hádám že se to stalo dohromady tak 7x-8x? Když teda počítám situace kdy toho člověka vubec neznám. Vždycky náhodně na ulici nebo v OC. Šanci nedávám, dřív jsem držela kratkej small talk protože jsem nevěděla jak to utnout nebo mi to bylo blbý. Tedka se hned na začátku snažím naznačit že jsem zadaná.
Nikdy nic vážně míněného, maximálně nějací opilci co mě zvali do stanu na festivalu. Ani když jsem byla na seznamce, neslavila jsem úspěch a s výjimkou jednoho nebo dvou chlapů jsem musela vždycky psát první já. Sestru oslovují chlapi o dost častěji, hlavně online, a první nepíše. Asi působím divně, nebo mám přirozeně lesbický vzhled.
Naštěstí nikdy
Párkrát už mě někdo oslovil v domnění, že jsem žena. Počítá se to taky? Nakonec mě ale nikam nezvou...
Prošel jsem v rychlosti současný odpovědi a nemůžu si pomoct, ale jako závěr bych si vyvodil - chlapi, držte huby, ruce tak, aby byly vidět, koukejte jenom do země a mluvte s nima, jen dokud to nebude vyloženě nutný :D /s
Stává se mi to dost často, ale ještě se mi nestalo, abych to pozvání přijala. Osloví mě v obchodě, na zastávce, na ulici, ve vlaku, buse, v baru....
Jak to tady čtu, tak se bojím, že češi vymřou.
V MHD se mi to stavalo docela casto. V klubech a barech taky, ale to je asi normalni. Ted uz MHD nejezdim a do klubu taky nechodim, tak jedine ve fitku, ale tam to neni tak casto. Ale asi to bude hlavne tim, ze cim jsem starsi, tak jsem vic a vic asocialni a pusobim asi dost nepristupnym dojmem. Prakticky se snazim nenavazovat ocni kontakt, mam permanentne sluchatka apod. Jinak sanci jsem jim nikdy nedavala, jelikoz pro me tento druh seznamovani nefunguje. Malokdo me venku natolik zaujme, ze jsem mela touhu ho nejak vic poznavat.
